Biodynamika světla

"Světelné znečištění"

I když běžně si existenci světelného znečištění již ani neuvědomujeme, představuje pro nás mnohá zdravotní rizika. Náš organizmus je totiž přirozeně vyladěn na pravidelný 24hodinový (tzv.cirkadiální) cyklus.

Jsme-li v noci vystaveni nadměrnému množství umělého světla, náš spánek se stává méně kvalitním. V důsledku toho nedochází k tvorbě hormonu melatonin, který je nezbytný pro psychickou i fyzickou regeneraci našeho organizmu. Podobně jako na nás, působí negativně světelný smog na všechny živé organizmy.

Kromě intenzity světla má na živé organizmy značný vliv i barva světla. Přirozené pro denní dobu je světlo studené modré, zatímco pro večerní čas je to teplé světlo žluto-oranžové, charakterizované západem slunce či planoucím ohněm. Potřebujeme-li prodloužit si aktivní večer, sviťmě si modrým světlem. Potom ale přijde čas na zklidnění a vyladění ke spánku.
A k tomu potřebujeme měkké světlo žluto-oranžové.

Světlo z veřejného osvětlení nám obvykle proniká okny i do našich bytů a aniž bychom si to uvědomovali, ovlivňuje dosti podstatně stav našeho organizmu. Naše vnitřní hodiny jsou nevhodným veřejným osvětlením mateny, špatně usínáme a tvorba melatoninu je narušena.

To se následně odráží ve snížení naší výkonnosti, imunity, psychické pohody a tím v podstatě i celkové kvality našeho života. A nejsme sami, komu nevhodné veřejné osvětlení, světelné reklamy i projíždějící automobily pletou cirkadiální cyklus. Stejně na tom jsou i veškerá zvířata, která ztrácí časovou orientaci a své přirozené reflexy. Týká se to i rostlin a v podstatě všeho živého.




Vědomí těchto souvislostí se postupně zlepšuje jak v prostředí municipality, tak i mezi majiteli rozličných rozlehlých areálů, které je třeba udržovat v noční době osvětlené.

Pro většinu provozovatelů velkých světelných systémů je však prozatím stále nejcitlivějším tématem otázka přímých nákladů na provoz osvětlení.

V ČR se každý večer rozsvítí zhruba jeden a půl miliónu světelných míst veřejného osvětlení a experti odhadují, že až polovina z těchto světel stále svítí zbytečně silně, nebo špatným směrem. Při hospodárném svícení a využití sofistikovaných světelných technologií by se dalo uspořit téměř 75% nákladů na energii. V místech, kde je vhodné pro veřejné osvětlení instalovat solární lampy, jsou náklady na spotřebu energie úplně nulové.



Biodynamické solární lampy představují z obou hledisek - tedy jak z pohledu eliminace nevhodného působení umělého světla na živé organizmy, tak i z pohledu dosažení nulové spotřeby elektrické energie, ideální prostředek k veřejnému svícení.

Využití solárních lamp je výhodné především tam, kde přivedení elektrické energie podzemním kabelem by bylo příliš nákladné, nebo přímo nemožné. Pro kvalitní solární lampy, vybavené sofistikovanou řídící jednotkou, je technologie biodynamického svícení s přechody z modrého do oranžového světla a automatickou regulací intenzity svícení podle aktuálního provozu na osvětlované komunikaci, již standardem.

Stejně tak životnost kvalitní solární lampy včetně baterií dosahuje přibližně 25 let a neliší se tím od běžných lamp a sloupů veřejného osvětlení. Cena takovéto solární lampy, vyrobené výhradně z komponentů vysoké kvality, je z pochopitelných důvodů vyšší, než cena běžné lampy. Avšak odečteme-li náklady na vyprojektování a zřízení podzemního přívodního kabelu, vychází cena za kompletní zřízení světelného bodu s využitím kvalitní solární lampy přibližně stejná. A další náklady na jeho samotný provoz jsou v podstatě nulové.

Výše zmíněný popis vlastností solárních lamp se však pochopitelně netýká levných dovozových solárních lamp, jejichž životnost obvykle o mnoho nepřesahuje dobu zákonem dané minimální záruční doby. V tomto směru má již municipalita v ČR značné zkušenosti a při volbě solárních lamp vychází ze zaručených referencí, nikoliv pouze z prvoplánově lákavé nápadně nízké ceny.